Rony

Rony je můj splněný sen. Zní to trochu hloupě, ale od té doby co jsem se začala věnovat sportovní kynologii (rok 2007), jsem si přála belgického ovčáka Malinoise. Svojí milovanou Chici jsem vždy potřebovala spíše zvedat než klidnit, ať už na poslušnostech nebo obranách. Šla do všeho naplno až když viděla, že jde do tuhého. Jinak si vždy nechávala trochu energie pro sebe, ale dýchala by za mě a já za ní. Byla skvělá. Nu a asi proto mě učaroval, jak svým vzhledem, tak svou povahou a pověstí právě ,,maliňák,,.

Vždy jsem měla raději výzvy a nebyla jsem úplně klidné dítě, takže jsem za každou cenu chtěla maliňáka a rovnou psa. Těšila jsem se na vyříkávání si hierarchie ve smečce, na bláznivého pošuka a neunavitelného kamaráda. A když jsem přišla o svou úžasnou Chici v roce 2016, tak netrvalo dlouho a po půl roce jsem si vezla domů štěňátko křížence tzv. ,,F1 maliňáka a němečáka. Za těch pár let jsem vyrostla a možná trochu zmoudřela, 😀 začala chytat pud sebezáchovy, a tak jsem si místo čistého maliňáka přivezla raději ,,naředěného“ maliňáka ovčounem, aby to bylo trošku jednodušší.

Opak se stal pravdou. 😀 Mám doma totální mega pošuka a blázna, který si okamžitě našel místo v našem srdci a za nic na světě bych ho nevyměnila. Je až k neuvěření jak je neunavitelný a stále plný energie. Chodím s ním běhat, jezdíme spolu na kole, běháme na běžkách, v létě chodíme plavat a on stále může, i když já už se plazím (a to jsem celý život sportovala). Co se týče výcviku, tak někdy ho musím hodně klidnit, což nám vždycky úplně nevyjde, ale je to lepší než ho zvedat. Je to prostě můj splněný sen.